Říše Prvoci

(Protozoa)

• Mikroorganismy
• Jednobuněční
• Jedná se o živočišnou buňku s dalšími (rozšiřujícími) strukturami

Opora, ochrana

• Pelikula - tuhá blanka na povrchu (nemají ji měňavky)
• Schránka – pokud není pelikula
  • Tvoří ji CaCO₃, SiO₂, chitin (polysacharid)
• Axostyl – tyčinka, která vyztužuje tělo prvoka zevnitř
  • Nemají všichni
• Cysty – tvoří je při nepříznivých podmínkách
  • „Zakuklení“ (podobné jako spory u bakterií)

Pohyb

1. Panožky – vysouvání cytoplazmy
   • Pouze pokud nemají pelikulu
2. Bičíky – bývají delší než tělo
   • Nebývá jich mnoho
3. Brvy – nejrychlejší způsob pohybu
   • Je jich hodně, jsou krátké

Výživa

• Potravní vakuola (Fagocytóza)
  • U prvoků bez pelikuly
  • Vysunou panožky a kousek potravy jimi obklopí
  • Vytvoří váček = potravní vakuolu
  • Splyne s lyzozomem (v něm rozklad enzymy)
  • Stejným způsobem se zbaví i zbytků

Př.: Měňavka

• Buněčná ústa
  • Přerušená pelikula
  • Zde se vychlípí cytoplazma a splyne s lyzozomem
  • Vyloučení zbytků buněčnou řití

Př.: Trepka velká

Problém

• Prvoci byli zvyklí na slanou vodu
• Sladkovodním by hrozila smrt (praskli by)
  • Vytvoření pulzující vakuoly
    • Díky ní dokážou odstraňovat vodu z těla

Pulzující vakuola:

Rozmnožování

• Nepohlavní rozmnožování – nejvíce
  • Binární dělení
    • Podélně - po celé délce se rozpůlí sám (př. bičíkovci)
    • Příčně - kolmo k ose (př. nálevníci, trepky)
  • Rozpad (schizogonie) - jedinec se rozpadne na mnoho nových
  • Pučení - na prvokovi vyroste nový jedinec, který se pak oddělí
• Pohlavní rozmnožování – vzácně
  • Kopulace – dva prvoci spolu trvale splynou
  • Konjugace – dva prvoci se k sobě přiblíží b. ústy a vymění si gen. materiál
    • V podstatě se nejedná o rozmnožování, ale pouze sexuální proces
      • Výměna genetického materiálu
    • Vždy po pohlavním rozmnožování následuje rozmnožování nepohlavní

Výskyt

• Kosmopolitní (= všude)
  • Voda - sladká, mořská
  • Půda
  • V tělech organismů jako parazité nebo symbionti (př. bachořci – rozklad celulózy)

Význam

• Potrava drobných živočichů
• Podílejí se na tvorbě půdy a hornin (ze schránek)
• Parazité – způsobují choroby rostlin, zvířat i lidí (př. malárie, spavá nemoc)
• Symbionti – pomoc při rozkladu celulózy (především u býložravců)

 

          Kmen: Bičíkovci (Mostigophora)

• Pohybují se pomocí bičíků (většinou jeden)
• Potravu přijímají osmoticky
• Někteří parazité, někteří symbionti
• Žijí ve vodě (sladké i slané), v půdě, mechu
• Často volně žijící

Př.:

Bodo

• 2 bičíky
• Lesní tůňky, rybníky, v půdě

Bodo:

Parazité:

Lamblie střevní

• Má 8 bičíků, 2 jádra, přísavky, axostyl
• Žije v tenkém střevě člověka a napadá jeho buňky
• Způsobuje: zvracení, průjmy
• Většinou postihuje děti

Lambidie střevní:

Trypanozoma spavičná

• Úzký protáhlý tvar; 1 bičík
• Undulující membrána - vznikla přeměnou přirostlého bičíku
  • Vzniká ve viskóznějším prostředí než je voda
• Způsobuje spavou nemoc
  • Přes mouchu tse-tse (ta jen hostitel) v tropech (př. jižní Americe) u bažin (do 1km)
  • Způsobuje: horečku, nespavost, apatii
  • Léčba: chemoterapeuticky, jinak hrozí smrt (cca do 6 měsíců)

Trypanozoma dobytčí

• Nagana - spavá nemoc dobytka

Trypanozóma:

Bičenka poševní

• Buňka má tvar hrušky
• Má 4 bičíky, undulující membránu, axostyl
• V mírném pásmu nejrozšířenější
• Projevy: Výtoky spojené s pálením
• Přenos: pohlavním stykem
  • U mužů v prostatě, ale neškodí (jsou pouze přenašeči)
• Dá se léčit
• V těhotenství může způsobit potrat

Bičenka:

Brvitky

• Větší počet bičíků
• Žijí v symbióze s termity (tráví jim celulózu)

Brvitka:

          Kmen: Kořenonožci (Rhizopoda)

• Mají panožky (nemají pelikulu)
• Výživa: fagocytózou
  • Živí se bakteriemi, řasami
  • Jen malá část z nich jsou parazité
• Výskyt: volně ve vodě, půdě

Př.:

Měňavka velká

• Až 1mm
• Výskyt: ve vlhku (v mechu)

Měňavka velká:

Měňavka půdní

• Výskyt: v půdě

Měňavka úplavičná

• Způsobuje: těžké průjmy
  • Vylučuje enzymy, které narušují střevní epitel
• Výskyt: teplé oblasti

Měňavka střevní

• Výskyt: střeva člověka
• Výživa: kvasinkami (gnevadí nám)

      Se schránkami:

Krytenky

• Schránky z chitinu (polysacharid)
• Jmenují se podle tvarů (rozlitka, štítovka)
• Mají vespod díru pro panožky

Rozlitka:

Dírkovci

• Schránka z CaCO₃
• Velikost až 10 cm
• Ve schránce mají drobné dírky (z nich vystrkují panožky)

Př.: Nummulites (penízek) – až několik cm, žije v moři

• Numulitový vápenec – vrstva půdy z jejich schránek

                      Slunivky – sladké vody, vápenatá schránka

Mřížovci

• Schránka z SiO₂
• Schránky vypadají jako krajka
  • Otvůrky pro panožky
• Výskyt: výhradně v mořích
• Z nich vzniká tzv. radiolariové bahno

Příklad schránky mřížkovců:

 

          Kmen: Výtrusovci (Sporozoa)

• Výživa: paraziticky
• Výskyt: uvnitř buněk
• Apikální komplex – pomocí něho naruší povrch buňky a dostanou se dovnitř
• Rozmnožování: kopulací a schizogonií

Př.:

Kokcidie jaterní

• Způsobuje kokcidiózu (nemoc králíků a zajíců)
• Velmi rychle se šíří (vybíjení celých chovů)
• Projevy: jiné chování králíka (je apatický)
  • Napuchlé břicho
  • Hnis z čenichu a očí
  • Na játrech jsou bělavé uzlíčky
• Ochrana: očkování, čistota

Toxoplazma

• Jeden z prvních parazitů člověka
  • Člověk má dobrou obranyschopnost (nemoc už necítíme)
  • U obyvatel střední Evropy je infikováno až 40% lidí
• Problém, pokud se projeví ještě další nemoc
  • Projevy jako při normální viróze
• Nebezpečná v těhotenství - může dojít k potratu, postižení plodu
• Původce: obratlovci (nejčastěji kočky)

Krvinkovka (= zimnička)

• Původce malárie
• Ročně napadne až 400 mil. lidí (= nejrozšířenější choroba)
• Napadá červené krvinky
• Výskyt: tropy, subtropy
• Přenašeč: komár Anopheles
  • Nasaje nakaženou krvinku a přenese jí na další osobu
• Rozmnožování: schizogonií
  • Člověk to pozná – má záchvat
    • Záchvat trvá 2 – 20hod
    • Poté velká únava
• Projevy: zimnice, horečka
• Způsobuje: chudokrevnost
• Lék: chinin

 

          Kmen: Nálevníci (Ciliophora) „obrvení“

• Nejdokonalejší prvoci
• Pohyb pomocí brv
• Všichni mají 2 jádra
  • Velké (Makronukleus) – vegetativní funkce (výživa)
  • Malé (Mikronukleus) – generativní funkce (rozmnožování)
• Mají silnou pelikulu
  • Je přerušena pouze v b. ústech a b. řiti
• Výskyt: volně
  • Např. v senném nálevu (voda + seno + hlína…)
  • Někteří parazité
• Rozmnožování: konjugací a dělením
  • 2 prvoci se přiloží b. ústy gmakronukleus zmizí (rozpad), mikronukleus se 2x rozdělí g4 jádra, ale 3 zaniknou gzbylé se ještě jednou rozdělí gvznikne jádro stacionární (zůstává) a jádro migratorní (pohybuje se) gmigratorní j. si b. ústy vymění gvlastní a vyměněné j. se spojí = oživení DNA gjádro se dělí g8 jader = 4 noví jedinci

Př.:

Trepka velká

• Živí se bakteriemi
• V nálevech bývá u hladiny

Trepka velká:

Slávinka

• Na zádi 3 ciry (3 delší brvy)

Bobovka

Mrskavka

• Žije přisedle
• Přichycena k podkladu užším koncem, širší konec obrvený
  • Vypadá jako trychtýř

Mrskavka:

Vířenka

• Přisedlá

Plazivenka

• Může dorůst až 2 mm

Kožovec rybí

• Parazit
  • Způsobuje kožní onemocnění ryb (i u akvarijních)

Bachořci

• Žijí v bachoru přežvýkavců
• Symbionti (tráví jim celulózu)

Bachořec:

 

          Kmen: Krásnoočka (Euglenozoa)

• Mívají 1 bičík, max. 2
  • U baze bičíku mají stigma – světločivné (reaguje na světlo), oranžově cihlová skvrna
• Některé obsahují chloroplasty (mohou provádět fotosyntézu)
• Výskyt: ve sladké vodě (g mají pulzující vakuolu)
  • Nevadí jim znečištěná voda (př. návesní rybník, tůně)
• Umí tvořit cysty
• Mají pelikulu
• Rozmnožování: podélným dělením

Př.:

Krásnoočko zelené

• Má chloroplasty, 1 bičík…

 

          Kmen: Hlenky (Mycetozoa)

• Dříve patřili mezi houby, ale nevytváří podhoubí
• Vypadají jako rozptýlený sliz
• Vývoj: vegetativní stádium s 2 bičíky
  • Poté splývají a tvoří plazmodia
• Bývají velmi barevné (žluté, modré, růžové…)
• Pohybují se
• Výskyt: Kolem 700 druhů po celém světě
  • Potřebují šero (až tmu), vlhko, teplo
  • Rostou na dřevě (tlející kmen, pařez)

Př.:

Vlčí mléko

• Mladé růžové, starší hnědošedé

Slizovka práškovitá

• Tvoří polštářky velké několik cm
• Nejdřív bílé, později žluta (až okrova)

 

Nádorovky

Př.:

Nádorovka kapustová

• Parazit kapusty
  • Napadá kořeny

 

PAPÁČEK, CSc., Prof. RNDr. Miroslav, et al. Zoologie. 3. upravené vydání. Praha: Scienta, 2000. 286 s. ISBN 80-7183-203-0.

 

Select ratingŠpatnýNic mocJde toDobrýVýborný

Váš hlas: Žádné Průměr: 4.5 (42 votes)