Houby

(Mycota) (Fungi)

• Organismy
• Eukaryotická buňka (buňka s membránovými strukturami)
  • Buněčná stěna z chitinu
• Výživa: heterotrofní (symbiotická, parazitní…)
• Rozmnožování: výtrusy
• Tělo = stélka
  • Nepohyblivé
  • Podhoubí (jednotlivé hyfy), plodnice (srostlé hyfy)
• Organické látky rozkládají enzymy vně těla (ve vlhku)
• Zásobní látky: glykogen + tuky
• Syntéza lyzinu (jedna z aminokyselin)

Houbová buňka

• Buněčná stěna z chitinu (spíše živočišný polysacharid)
• Nemají plastidy (jsou heterotrofní)
• Zásobní látka je glykogen nebo olej (ne škroby či tuky)

Stavba

• Jednobuněčné
  • Zřídka (př. kvasinky)
• Mnohobuněčná vlákna – stélka = hyfy
• „Vyšší houby“ – podhoubí (hyfy srostlé do pletiv) + plodnice
• Nepravá pletiva (vznik až dodatečným srůstem)
  • Pseudoparenchym (př. holubinky)
  • Plektenchym – hyfy se spletou a srostou (př. hřiby)

Výživa

• Saprotrofní = saprofágní
  • Výživa z uhynulých těl, organických zbytků
  • Tvoří látky vhodné pro další rostliny (koloběh látek)
  • Půdní houby
• Parazitické
  • Berou organické látky jiným živým organismům
  • Biotrofní – bere, jen aby přežil (př. rzi na travách)
  • Nekrotrofní – způsobují odumírání
  • Patogenní – způsobují nemoci (př. kvasinky)
• Symbiotické
  • Oboustranně výhodné soužití
  • Lichenismus (podvojné organismy) – soužití houby s řasou/sinicí (př. lišejníky)
    • Houba zajišťuje vodu, řasa/sinice výživu (fotosyntézou)
  • Mykorhyza – soužití s kořeny rostlin – rozšíří je (př. křemenáč osikový)
    • Obvyklý jev – předpokládá se, že takto žije 90% rostlin
    • Houba si bere organické látky

Rozmnožování

Nepohlavní

• Může probíhat vícekrát za rok
• Z 1 rozmnožovací částice (rodičovského těla)
• Nová rostlina je geneticky totožná s rodičem

1) Výtrusy

• Vodní (zoospory)
  • Rejdivé výtrusy – mají 2bičíky
    • U starobylých typů

Zoosporangium:

• Suchozemské
  • Oblaněné výtrusy
    • Endospory – uvnitř výtrusnice
    • Exospory (konidie) – výtrusy vznikají vně a pak je odškrtí

Sporangia (A - endospory, B - exospory):

2) Pučení

• př.: kvasinky

3) Fragmenty hyf

• Úlomky

Pohlavní

• Pouze jednou za rok
• Pomocí výtrusů – předchází splývání vláken

1) Spájivé výtrusy (zygospory)

2) Vřeckovýtrusé (askospory) – vznikají ve vřecku (asku), který obsahuje vždy 8 výtrusů (spory)                                                         

Askospory:

3) Bazidiospory – na bazidii vznikají 4 výtrusy na stopkách

Bazidiospory:

Výskyt

• Vlhko
• Teplo
• Lesy, louky, kuchyně, dřevo, v organismech…

Význam

• Saprofágní houby – koloběh látek (g humus)
• Léky – penicilin
  • Léky na nádorová onemocnění
  • Vitaminy (C), enzymy
• Potravinářství – pekařství (droždí – kvasinky), kysané výrobky
• Výroba alkoholu (kvasinky – pivní, vinná)

 

Oddělení Chytridiomycety

• Asi 800 druhů
• Objevily se už v kambriu
• Žijí často ve vodě a ve vlhku
  • Zoospory nebo bičíkaté gamety
• Saprofágní nebo parazitická výživa

Př.:

Rakovinovec bramborový

• Tvoří výrůstky na bramboře
• Výtrusnice přežívají v půdě až 20 let

Oddělení Zygomycety (houby spájivé)

• Asi 800 druhů
• Dobře vyvinuté podhoubí
  •  Mnohojaderné (chybí přehrádky mezi buňkami)
    • Nepravé plísně
• Jsou součástí edafonu
• Výživa: saprofágní nebo parazitická (na hmyzu)
• Rozmnožování: nepohlavně
  • Kulovité výtrusnice (S) na speciální hyfě g endospory

                                      pohlavně

• Z výtrusu vyklíčí vlákno, pokud jsou hyfy opačné (+ a -) může zde vyrůst populační výběžek (1). Na výběžku vznik gametangia (2), ty spolu splynou. Vznik nového spájivého výtrusu (zygospora 2n) (3). Po určitém období klidu vyroste nová hyfa (4).

Pohlavní rozmnožování:

Př.:

Plíseň hlavičková

• Saprofágní
  • Roste na špatně uskladněných potravinách
• Bílý kožíšek

Kropidlovec (Rhizopus)

• Plíseň na chlebu
• Zelený povlak

Kropidlovec černý:

Muší mor

• Parazitní
  • Napadá mouchy – proroste jejím tělem
• Bílá barva

Oddělení vřeckovýtrusé

• Patří sem většina hub (asi 60 000 druhů)
• Vytváří kyjovité výtrusnice
  • Vřecka s 8 kulovitými askospory

           Třída hemiascomicety

• Nejčastěji samostatné b. (jednobuněčné organismy)
• Rozmnožování pučením (mitózou se dělí jádro…)
• Pohlavně ze zygot
• Schopnost rozkládat cukr – pravé kvašení g ethanol a CO2

Př.:

Kvasinka pivní

• Rozkládá cukr (vzniká ethanol g pivo)
• Směs s moukou = kvasnice
• Prospěšná pro člověka – vit. B

Kvasinka vinná

• Rozkládá cukr (vzniká ethanol g víno)

Kvasinky:

Candida

• Způsobuje onemocnění kůže a sliznic
• Často u malých dětí (miminek)v ústech
• Častý výskyt v létě (vlhko – př. z plavek + teplo)
• Vypadá jako moučný povlak

          Třída vřeckovýtrusé

• Dobře vyvinuté podhoubí
• Podhoubí bývá barevné
• Mnohobuněčné (mají přehrádky) – článkované
  • Pravé plísně
• Převládá podhoubí primární (jednojaderné)
• Rozmnožování: nepohlavně
  • Konidiemi (Z konečků hyf odškrcuje výtrusy)

                          pohlavně

• Pomocí výtrusů (askospor)
• Předchází mu spájení
• Z výtrusu vyroste hyfa (1j, mezi jádry přehrádky) = primární podhoubí (převládá). Na koncích vznik gametangií. Když se u sebe nachází opačně laděné hyfy, vytvoří chodbičku a přes ní splynou opačně laděná gametangia. Vyrůstá 2j podhoubí = sekundární. Z něho vyrůstá plodnička. Poté výtrusnice – vřecka (zde jádra splynou, hned ale R!). Celkově vznik 8 výtrusů.

Př.:

Štětičkovec (Penicilium)

• Objevitel sir Alexander Fleming
• Napadají potraviny
• Modrozelená barva
• Výroba antibiotik, zrání sýrů

Štětičkovec:

Kropidlák (Asprgilas)

• Napadá potraviny (ovoce, zeleninu)
• Výtrusy se přenáší vzduchem (při objevení je nutná rychlá likvidace)
• Obsahuje aflatoxiny (jedy) – poškozují játra
• Má hlávku z konidií

Kropidlák:

Padlí

• Bělavé povlaky na listech a plodech
• Podle toho, co napadá, tak se jmenuje (padlí dubové, padlí jabloňové, padlí angreštové…)

Padlí révové:

Hlízenka (Monolia)

• Způsobuje moniliózu jablek a hrušek = rychlá hniloba
• Na shnilém místě se tvoří soustředné bělavé kruhy (konidie)

Paličkovice nachová

• Parazitická houba
  • Napadá žito a trávy
• Podhoubí roste v semeníku
• Z klasů trčí černofialový námel
  • Ten poté vypadne gv půdě přezimuje gna jaře vyroste a rozmnožuje se výtrusy
  • Produkuje jedovaté alkaloidy – ergotamin
    • Způsobuje hromadné otravy („ergotinismus“)
  • Vyrábějí se z něj léky
    • Proti krvácení, v porodnictví
      • Po rození („zavinutí dělohy“ – děloha se vrátí do původní podoby)
• Ochrana mořením

Smrže

• Jedlá jarní houba

Ucháč obecný

• Větší jedovatá houba
• Roste v jehličnatých lesících

Mísenka oranžová

• Malinká oranžová „mistička“ bez stopky
• Roste ve vlhku (př. na mechu)

Lanýž

• Roste v podzemí
• Hledají je prasata, psi (feny)
• Roste v Itálii, Francii

Oddělení stopkovýtrusé

• Patří k nejznámějším
• Tvoří velké plodnice
• Dobře vyvinuté článkované podhoubí
  • Ve vývoji ale převládá sekundární podhoubí
• Výtrusnice – bazidie
  • Na konci má 4 výtrusy na stopkách (= 4 basidiospory)

Rozmnožování

Pohlavní

• Nevytváří G
• Rovnou vznikají hyfy
  • Jsou 2j až do vzniku basidií (R!)
• Splývají opačně laděné hyfy, z nich vzniká sekundární podhoubí

Nepohlavní

• Méně časté
• Rozmnožují se konidiemi nebo úlomky stélky

Obaly

• Plodnice rozdělujeme na klobouk a třeň
• V mládí bývá plodnice obalená
  • Celá = plachetka
    • Zůstane po ní pochva dole u země a na klobouku úkrojky
  • Odspoda klobouku ke třeni = závoj
    • Zbytek závoje je prsten
• Jsou i houby, které obaly nemají (př. hřibovité, holubinky, hryzce)
• Zbytky jsou velice důležité pro rozlišování hub

Obaly:

Rouška

• Bazidie nevyrůstají jednotlivě, ale vytváření výtrusorodé rouška

1. Rouško na lupenech

• Bazidie trčí dolů

Lupeny:

Př.:

Ryzec pravý

• Obsahuje oranžové mléko

Ryzec kravský

• Obsahuje tekutinu vypadající jako bílé mléko
• Je trpký

Ryzec syrovinka

• Je jedlý

Ryzec hnědý

• Je cítit po maggi, ale není jedlý

Pečárka polní („žampion“)

• Roste na loukách, polích
• Mladá do růžova, stářím hnědne
• Třeň bez pochvy

Liška obecná

• Jemně oranžová barva
• Dříve běžná houba, ale vymizení kyselými dešti (dnes nejvíce v jižních Čechách)

Bedla jedlá, Bedla vysoká

• Jedlý velký klobouk
• Štíhlý dutý nejedlý třeň

Holubinka nazelenalá, Holubinka namodralá, Holubinka mandlová, Holubinka zlatá

• Po vrypu do třeně vidíme pseudoparenchym
• Jsou jedlé až na h. vrhavku (má červený klobouk a bílý třeň)

Čirůvka májovka

• Jedlá jarní houba
• Roste na okraji lesů
• Moučná vůně

Čirůvka zelánka, Čirůvka havelka

• Podzimní houby

Závojenka podtrnka

• Roste na jaře a začátkem léta
• Roste pod trnkami a švestkami

Závojenka olivová

• Objevuje se až déle
• Rostou v listnatých lesích
• Velmi jedovatá houba (2. nejjedovatější)
  • Projevy velmi rychlé (již po 20min)

Václavka smrková

• Rostou pohromadě
• Objevují se na podzim (koncem září)
• Jedlé
• Dřevokazné

Penízovka kořenující, Špička obecná

• Jedlé
• Velmi drobné

Muchomůrka růžovka („masák“)

• Mochomůrky mají vždy pochvu, prsten a strupy na klobouku
• Jedlá
• Červenání na spodku třeně

Muchomůrka pošvatá

• Jedlá

Mochomůrka červená

• Jedovatá
• Past na mouchy

Muchomůrka tlustá

• Od tygrované se pozná podle toho, že má velký rýhovaný prsten

Muchomůrka tygrovaná

• Velmi jedovatá
• Prsten je hladký a tenčí
• Velmi rychlé příznaky otravy
  • Připomínají opilost

Muchomůrka zelená („hlízovitá“)

• Velmi nebezpečná – příznaky otravy až po 48h
• Roste v listnatých a smíšených lesích (zejména pod duby)
• Roste koncem léta a na podzim
• Vůně po syrových bramborách
•  

2. Rouško v rourkách

• V trubkách vespod

Rourky:

Př.:

Hřib dubový („pravák“)

• Jedlý

Hřib kovář

• Jedlý
• Červený spodek klobouku a noha

Hřib hnědý („poddoubník“)

• Roste v jehličnatých lesích

Hřib žlutomasý („babka“)

• Mladý klobouk sametově hnědý, stářím rozpraská
• Hodně červivé

Hřib žlučník („podhřib žlučový“, „hořčák“)

• Nejedlý – je velmi hořký
• Růžový u ústí rourek
• Třeň má na sobě jakoby hnědou síťovanou punčochu

Hřib satan

• Jedovatý
• Hodně světlý (bílý) klobouk, ústí rourek červené
• Třeň je soudečkovitý, žlutočervený

Kozák habrový

• Třeň s černým vzorem
• Na řezu černá
• Roste v listnatých lesích

Křemenáč březový

Klouzek sličný

• Jedlý
• Slizká hlavička – musí se loupat

Krásnoporka žemlička

• Patří mezi choroše
• Dřevokazná
• Nejedlá, tvrdá

3. Rouško na ostnech

• Do strany na něm vyrůstají bazidie

Př.:

Lošák zprohýbaný

• Jedlé, ale příliš tuhé

4. Rouško na povrchu plodnice

Př.:

Kuřátka

• Svítivě žlutooranžová barva
• Jedlá (ale musí se jim odřezat špičky)

Kuřátka sličná

• Nejedlá

Kotrč

• Jedlý
• Roste u jehličnatých stromů ve velkém trsu

5. S vytrvávající plachetkou

• Mají plachetku až do dospělosti
• Rozpraskání výtrusy

Př.:

Pýchavka obecná („prašivka“)

• Jedlá

Pestřec obecný

• Rozpad uvnitř – rozptýlení výtrusů
• Roste na písčitých půdách
• V malém množství jedlý

Hadovka smrdutá

• V mládí „čertovo vejce“
• Velikost jako slepičí vejce
• Zápach po zkažených vejcích, vonné pro mouchy

6. Článkované bazidie

• Biotrofní
• Nevytvářejí plodnice

Př.:

Sněť pšeničná

Rez travní

 

KINCL, Lubomír; KINCL, Miloslav; JAKRLOVÁ, Jana. Biologie rostlin: pro gymnázia . 3. přepracované vydání. Pardubice: Fortuna, 2000. 256 s. ISBN 80-7168-736-7.

 

Select ratingŠpatnýNic mocJde toDobrýVýborný

Váš hlas: Žádné Průměr: 5 (13 votes)