Skip to main content

Buňka

Sthnout v PDF

Buňka – cytologie

Buňka

  • Základní, stavební a funkční jednotka organismu
  • Je univerzální
  • Všechny organismy jsou tvořeny z buněk
  • Nejmenší životaschopná existence
  • Objev v 17. stol. – R. Hooke

Tvar: rozmanitý, podle prostředí ve kterém se nachází (kulovitý, příčný…)

Velikost: průměrně 0,01 – 0,1 mm, ale můžou mít i 1m a více – mléčnice

Chemické složení:

  • 60 – 90% voda
  • Sušina: 1 – 10% anorganické l.
                90 – 99% organické l.

Stavba buňky:

buněčná stěna

protoplast – cytoplazma, membránové struktury (organely), buněčné inkluze = živé složky b.

biomembrána

  • dvojitá: jádro, mitochondrie, plastidy
  • jednoduchá: endoplazmatické retikulum, diktyzóm = Golgiho aparát,cytoplazmatická membrána, vakuola
  • žádná: buněčná stěna, cytoplazma, ribozom

Biomembrána:

cytoplazma – vyplňuje a spojuje

  • koloidní roztok (voda a v ní rozpuštěné bílkoviny)
  • cytoskelet
  • bezbarvá

cytoskelet – buněčná kostra

  • tvořená mikrotubuly (mikroskopické trubičky) a mikrofilamenty (mikroskop. vlákna)
  • udržuje cytoplazmu v pohybu

Cytoskelet:

cytoplazmatická membrána – určuje, co pustí dovnitř a ven

  • z jednoduché biomembrány
  • polopropustná = semipermeabilní
  • kritériem je velikost

jádro – řídí veškeré děje v buňce

  • na povrchu je jaderná blána (dvojitá biomembrána)
  • kulovité nebo oválné
  • umístění u mladých buněk ve středu, u dospělých buněk je zatlačeno vakuolou ke stěně

Přesun jádra:

  • uvnitř 1 – 2 jadérka
  • nese genetickou informaci (informace je vázána na chromozómech)
    chromozóm – základem je molekula DNA na bílkovinovém nosiči
  • počet chromozómů je stálý a typický pro 1 druh (př. lidé – 46 chromozómů)

mitochondrie – energetické centrum buňky – probíhá zde oxidace (dýchání)

  • protáhlé tyčinkovité útvary (v buňce okolo 100)
  • z dvojité biomembrány
  • uvnitř zohýbaná – vejde se sem více enzymů

Mitochondrie:

plastidy – podle barviva rozlišujeme 3 typy

  a) chloroplasty – vejčité, kulovité

  • obsahují zelené barvivo (= chlorofyl)

Chloroplast:

  b) chromoplasty – vejčité, tyčinkovité

  • oranžová (karoten), žlutá (xantofyl), červená (lykopen)

  c) leukoplasty – bezbarvé

  • nejčastěji v podzemních orgánech (hlíza, kořen, oddenek)
  • jsou v nich zásobní látky – škrob g škrobová zrna = anyloplasty

  d) lipochromy – barviva plastidů, rozpouštějí se pouze v tukových rozpouštědlech

endoplazmatické retikulum – syntetické centrum buňky (vytváří zde sacharidy, lipidy)

  • z jednoduché biomembrány v blízkosti jádra
  • složitá struktura – mnoho váčků
  • na povrchu ribozomy – vytváří bílkoviny, RNA
     -  hladké retikulum – bez ribozomů,
     -  drsné retikulum – s ribozomy

Golgiho aparát = diktyozóm

  • systém plochých váčků
  • v blízkosti retikula
  • úkolem je připravit látky vzniklé v retikulu na přepravu
     -  ven i po buňce
     -  vylučovací funkce

vakuola – malý „měchýřek“, který zásobuje buňku vodou

  • na povrchu tonoplast z jednoduché biomembrány
  • v mládí jich je více, postupně ale splynou v 1

Vývoj vakuoly:

  • obsahuje: buněčnou šťávu (voda + rozpuštěné anorg. a org. látky), ± barviva
    antokyany – fialové (kyselé prostředí g červené, zásadité p. g modré)
    hydrochromy – barviva rozpustná ve vodě
  • funkce: zásobárna vody, skladiště barviv, kyselin, odpad. Látek

turgor – vnitřní tlak, který zpevňuje a vyživuje buňku

  • když je vody dostatek – je buňka pevná g pevná rostlina
  • když je vody málo – je buňka měkká g měkká rostlina
     -  rostlina vadne (g zalití g zvýšení turgoru g opětovné zpevnění rostliny)

buněčné inkluze – vyskytují se pouze příležitostně

  • tukové kapičky a krystalky z anorg. látek
  • nemají biomembránu

buněčná stěna – dává buňce tvar, pevnost, chrání ji

  • základní stavební jednotka je polysacharid – celulóza + kratší řetězce polysacharidů – hemicelulóza + pektiny
  • během života tloustne a ztrácí pružnost
  • mění chemické složení
     -  Přibírá org. látky – impregnace
         Př.: lignin (dřevovina), kutin, vosky (malá propustnost vody)
     -  Přibírá anorg. látky – inkrustace
         Př.: CaCO3, SiO2 – izolace od okolí g odumření
  • nesmí ztloustnout celá – musí zde být neztloustlá místa g jdou tam výběžky cytoplazmy = plazmodezmy g spojení buněk

Neztloustlá místa:

  • 2 vrstvy – střední lamela – bobtná (z pektinů)
  • primární lamela – z celulózy
  • živočichové ji nerozštěpí

 

KINCL, Lubomír; KINCL, Miloslav; JAKRLOVÁ, Jana. Biologie rostlin: pro gymnázia . 3. přepracované vydání. Pardubice: Fortuna, 2000. 256 s. ISBN 80-7168-736-7.

 

Váš hlas: Žádné Průměr: 2.8 (5 votes)

Poslat nový komentář

By submitting this form, you accept the Mollom privacy policy.